Ochrana soukromi: Visinfo.org používá soubory cookie, aby stránky lépe přizpůsobila Vašim uživatelským potřebám. Dalším používáním naších internetových stránek souhlasíte s používáním cookies.
Mesto Vis se nachází v severovýchodní cásti ostrova Visu v hluboce zaríznuté a dobre chránené zátoce. Rozvinul se z nekdejších osad Kut a Luka, které se výstavbou kostela Panny Marie Spilické v 16.stol. spojily v jeden celek.
Mestu pripadají vesnice východní cásti ostrova: Zenka, Milna, Bargujac, Podstražje, Podselje, Plisko Polje a Marine Zemlje. Od druhé svetové války byl celý ostrov vojenská zóna.
Demilitarizací ostrova, pocátkem Vlastenecké války, se turizmus na Visu zacal významneji rozvíjet. Takže teprve pred patnácti lety byl ostrov a mesto otevren pro návštevy cizincu. Zbytky vojenských objektu v severozápadní a severovýchodní cásti višské zátoky svedcí o pobytu jugoslávské armády.
Behem posledních sta let emigroval znacný pocet obyvatel pri hledání lepších životních podmínek. Dnes tak ve Visu žije pouze kolem 2000 lidí, a na celém ostrove pouze asi 3500 obyvatel.
Cetní návštevníci, mezi kterými jsou zvlášte moreplavci, stále casteji navštevují Vis. Zmeny ve zpusobu života jsou viditelné na každém kroku, soucasne s tím si však Vis udržel starý, neodolatelný stredomorský šarm a život bez stresu a tlacenic.
Zríceniny a kamenné hromady svedcí o tisíciletém obývání ostrova Visu, a pozustatky divadla zabudované do základz františkánského kláštera na poloostruvku Prirovu, antické lázne nebo helénský hrbitov potvrzují, že je mesto Vis jedno z nejstarších urbanistických stredisek v Chorvatsku.
Samo mesto Vis, antickou Issu, založil syrakuský tyran Dionisos Starší kolem roku 397 pred Kristem, jako operný bod reckého osidlování Jadranu. Dionisova osada se nacházela v cásti mesta, která se dnes nazývá Gradina a na poloostrove Pirovu.
Vis byl v helénské dobe natolik mocný, že zakládal vlastní kolonie na místech dnešních mest Trogir, Stobrec a Lumbarda na Korcule. O rozvoji mesta hovorí také mnohé archeologické pozustatky. V archeologické sbírce višského muzea, která se nachází v rakouské pevnosti Batarija, lze spatet nejhezcí príklad antického umení na Visu - bronzovou hlavu bohyn? Artemidy.
Krome ní zde vynikají i jiná antická umelecká díla jako je hlava muže a ženy, keramické vázy ruzných tvaru, nádobí; zvlášte jedinecná sbírka amfor vylovených z more v bezprostrední blízkosti mesta. Zvláštní archeologický význam mají helénské náhrobní stély, nalezené v mestské cásti Mrtvilu, podél západní strany dnešních sportovních hrišt.
Prírodní podmínky a tradice predurcily rozvoj hospodárských cinností višských obyvatel. Díky dostatecné rozloze obdelávatelné a kvalitní pudy, zvlášte na polích kolem mesta Visu, bylo zemedelství odjakživa nejsilnejším hospodárským odvetvím.
Vinarství bylo od antických dob nejduležitejší cinností obyvatel Visu, a již antický spisovatel Agatarhides hovorí o tom, "jak je víno z Issy, ostrova v Jaderském mori ve srovnání s jinými lepší". Z druhé strany, bohatá lovište ryb v této cásti stredního Jadranu mela vliv na rozvoj rybárství. Dnes krome uvedených cinností hraje hlavní roli sektor služeb a zvlášte turizmus.
Mesto Vis je mimorádne bohaté kulturne-památkovým dedictvím z novejší doby. Nachází se v nem mnoho letních sídel, pevností a palácu.
Pokud se vydáte z Kuta, který se nachází v jihovýchodní cásti smerem k Luce, taktéž v jihovýchodní cásti zátoky, projdete kolem Jakinova paláce, paláce básníka Petra Hektorovice, Petrinoviceva paláce, rodného domu jednoho z nejvetších chorvatských spisovatelu Ranka Marinkovice, Prdvari?eva paláce a Gazaroviceva paláce. Dále následuje Gariboldijev palác a proslulá Vila Kaliopa, a rakouská pevnost Batarija.
Na Luce Vás pak ocekávají Mardešicuv, Radošijev, Vukašinovic-Dojmijuv palác a palác Tramontana, a vež Perasti. Mimo mesto se nacházejí anglické pevnosti Terjun, Fortica a Velington.
Ze sakrální architektury a umení zvlášte vynikají predrománský kostel sv. Jurja (Sv. Juraj ochráncem mesta Visu, slaví se 23. dubna) ve stejnojmenné zátoce v bezprostrední blízkosti ceské vily a kostela sv. Marie v Podselju - duchovního strediska ostrova, kam se obyvatelé Visu vydávají na pou? na svátek Nanebevzetí Panny Marie.
Od ostatních sakrálních objektu je treba zhlédnout kostel sv. Ciprijana a Justiny na Kutu, kostel Panny Marie Spilické, který spojuje Kut a Luku, a františkánský klášter na poloostrove Prirovo.
Ve meste se host muže venovat ruzným sportovním aktivitám. Zvlášte významné je sportovne-rekreacní centrum se ctyrmi tenisovými kurty, hrištem pro košíkovou a malou kopanou. Pusobí zde také plachetní, kriketový a paraglidový klub. Mimo mesto je možné se potápet v doprovodu potápece ve dvou potápecských centrech, venovat se horolezectví nebo jezdit na kole.
V žádném prípade se nesmí vynechat ani jedna z desítky restaurací ve meste nebo nekterá z konob, které se nacházejí v selských staveních v okolí mesta. Urcite je treba ochutnat místní speciality višskou pogacu, hlib (chléb) nebo sardele na rožni.
Behem roku se zde koná celá rada zajímavých manifestací, ze kterých je zvlášte zajímavý prichod Nového roku pod širým nebem, masopustní maškary, Mezinárodní festival amatérských divadel v kvetnu, Višské kulturní léto s koncerty a divadelními predstaveními behem letních mesícu, a plachetní regata v ríjnu.
Behem posledních sta let emigroval znacný pocet obyvatel pri hledání lepších životních podmínek. Dnes tak ve Visu žije pouze kolem 2000 lidí, a na celém ostrove pouze asi 3500 obyvatel.
Samo mesto Vis, antickou Issu, založil syrakuský tyran Dionisos Starší kolem roku 397 pred Kristem, jako operný bod reckého osidlování Jadranu. Dionisova osada se nacházela v cásti mesta, která se dnes nazývá Gradina a na poloostrove Pirovu.
Krome ní zde vynikají i jiná antická umelecká díla jako je hlava muže a ženy, keramické vázy ruzných tvaru, nádobí; zvlášte jedinecná sbírka amfor vylovených z more v bezprostrední blízkosti mesta. Zvláštní archeologický význam mají helénské náhrobní stély, nalezené v mestské cásti Mrtvilu, podél západní strany dnešních sportovních hrišt.
Vinarství bylo od antických dob nejduležitejší cinností obyvatel Visu, a již antický spisovatel Agatarhides hovorí o tom, "jak je víno z Issy, ostrova v Jaderském mori ve srovnání s jinými lepší". Z druhé strany, bohatá lovište ryb v této cásti stredního Jadranu mela vliv na rozvoj rybárství. Dnes krome uvedených cinností hraje hlavní roli sektor služeb a zvlášte turizmus.
Pokud se vydáte z Kuta, který se nachází v jihovýchodní cásti smerem k Luce, taktéž v jihovýchodní cásti zátoky, projdete kolem Jakinova paláce, paláce básníka Petra Hektorovice, Petrinoviceva paláce, rodného domu jednoho z nejvetších chorvatských spisovatelu Ranka Marinkovice, Prdvari?eva paláce a Gazaroviceva paláce. Dále následuje Gariboldijev palác a proslulá Vila Kaliopa, a rakouská pevnost Batarija.
Ze sakrální architektury a umení zvlášte vynikají predrománský kostel sv. Jurja (Sv. Juraj ochráncem mesta Visu, slaví se 23. dubna) ve stejnojmenné zátoce v bezprostrední blízkosti ceské vily a kostela sv. Marie v Podselju - duchovního strediska ostrova, kam se obyvatelé Visu vydávají na pou? na svátek Nanebevzetí Panny Marie.
